Hlavní myšlenkou je motiv vinných řádků, jež se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému. Architekti ke spolupráci přizvali umělce Patrika Hábla, který na její betonové klenby aplikoval své malířské dílo. Veřejná funkce budovy, s níž projekt počítá ve formě amfiteátru, má potenciál změnit dosavadní turistickou mapu jižní Moravy.
Vinařství LAHOFER, založené v roce 2003 ve Znojmě, dnes s 430 hektary vinic a roční produkcí až 800 tisíc lahví, patří k největším pěstitelům vína u nás. Výstavba nové provozovny v Dobšicích u Znojma, která kromě výroby integruje návštěvnické centrum a administrativní zázemí společnosti, se stala dalším krokem v rozvoji firmy.
Stavba je zasazena do stávající vinice a vlní se pod rozdílnou konstrukční výškou. Přirozeně tak reaguje na mírný sklon a charakter vinařského terénu. „Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem. Rozdělením do tří hmot se celkový objem domu odlehčil,“ popisují koncepci architekti Chybík a Krištof.
Nižší, avšak pohledově nejexponovanější je návštěvnická a administrativní část s velkoryse prosklenou fasádou orientovanou směrem na jih. Na ni jsou navázané dvě výrobní haly s rozdílnou světlou výškou, které odpovídají výrobním procesům, jež se odehrávají uvnitř. Vzájemným natočením a průnikem jednotlivých hmot vznikla dvojice funkčně i opticky oddělených dvorů. Na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně prostor pro návštěvníky. Ten má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího až na střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády.
Střecha budovy je plochá, v části amfiteátru pro veřejnost je záměrně zborcená. Její monolitické železobetonové přesahy jsou od interiérů oddělené pomocí prvků pro přerušení tepelných mostů. V jedné části zborcené plochy –nad vinným sklepem–je stropní deska koncipovaná jako prostorová skořepina tvořená kombinací zakřivených
rámů a střešní železobetonové desky.
Návštěvnická část přiléhající k návštěvnickému dvoru zahrnuje prezentační místnost se zázemím a barikový sklep. Hlavní převýšený prostor odkazuje na tradiční vinné sklepy v regionu: „V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku archetypálního klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem,“ vysvětlují architekti.
Při pobytu v ní mohou návštěvníci zakusit estetický prožitek z pohledu na betonové klenby, pro něž navrhl a následně zhotovil své dílo umělec Patrik Hábl. Malířský koncept „Vrstvy“ vychází z barevnosti řezu půdy, která je specifická pro tuto oblast, stejně tak i pro kvalitu vína, o níž rozhodují další faktory a okolnosti, též označované francouzským termínem „terroir. K podnětu pro spolupráci architekti dodávají: „Nápad nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. S nadsázkou se dá říct, že se nám Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.“
Prezentační místnost je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde přes navržené prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Celý prostor je maximálně otevřen směrem na jih do klesajícího svahu a z každého pole je výhled mezi řádky vinice. Architekti v interiéru uplatnili hlavně dřevo, beton a sklo. Venkovní amfiteátr na střeše návštěvnického centra je možné využít na pořádání různých kulturních a společenských akcí jako jsou vinobraní, svatby, letní kina a další.
Na návštěvnické centrum navazují kanceláře pro vedení firmy a zaměstnance vinařství. Kanceláře jsou řazeny za sebou a odděleny skleněnými příčkami s možností uzavření roletami, aby byl stále čitelný motiv klenby. Na zadní severní straně jsou umístěny pomocné místnosti (kuchyňka, hygienické zázemí apod.). Kancelářská část má samostatný vstup z provozního dvora, aby nedocházelo ke křížení provozů.
V průsečíku obou funkcí se nachází vstup do výroby rozdělené do dvou samostatných hmot. První, nižší hala v sobě zahrnuje provozy a zázemí výroby i zaměstnanců s přirozeným vnitřním prostředím a osvětlením pásovými okny pod
střechou objektu. Druhá hala pokrývá provozy s požadavkem na nižší teplotu –lisovnu, sklep a sklady lahvovaného vína.
Klient: Vinařství LAHOFER
Místo: Dobšice, Česká republika Architektonická studie: 2015Dokončení realizace: jaro 2020
Zastavěná plocha: 3 842 m2
Náklady: 6000000 EUR
Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Hanin Al-Gibury, Victor Cojocaru, Karolína Holánková, Martin Holý, Adam Jung, Vojtěch Kouřil, Ondřej Mundl, Zuzana Pelikánová, Matěj Štrba, Lenka Vořechovská, Zuzana Záthurecká
Fotografie: Alex shoots
O STUDIU CHYBÍK+KRIŠTOF
Chybík+Krištof bylo založeno v roce 2010, dnes ateliér tvoří více než 50 spolupracujících architektů. Ve 3 pobočkách v Česku a na Slovensku se věnují široké škále témat, projektů rozličných měřítek a typologií. Během necelé první dekády existence studio navrhlo například Český pavilon na světové výstavě EXPO 2015 v italském Miláně nebo galerii nábytku MY DVA, za niž získalo Grand Prix Obce architektů. Aktuálně dokončilo Enotéku znojemských vín a novou budovu Vinařství LAHOFER. Za dosavadní práci obdrželo ocenění Design Vanguard časopisu Architectural Record.
Ondřej Chybík (* 1985, Brno, Česká republika) po studiích architektury vBrně arakouském Grazu absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETHZurichve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Roku 2010 založil společně s Michalem Krištofem architektonické studio Chybík+Krištof.
Michal Krištof (* 1986, Kláštor pod Znievom, Slovensko) studoval architekturu a urbanismus v Brně a na Sint-Lucas v Gentu. Po ukončení studia pracoval v Bjarke Ingels Group–BIG v Kodani na projektech, jako jsou například Shenzhen International Energy Mansion v Číně nebo Dánské národní námořní muzeum v Helsingoru. V roce 2010 spolu s Ondřejem Chybíkem založili architektonické studio Chybík+Krištof
