Začátky Bauhausu v Německu
V roce 1919 po skončení prohrané 1. světové války nastává v Německu nový věk, formovaný velkými společenskými změnami. Architekti se chopili úkolu zrealizovat nového ducha doby inovativními technickými prostředky. Když roku 1919 založil Walter Gropius školu Bauhaus, snažil se směřovat filozofii instituce tak, aby studenti získali obsáhlé znalosti v souladu s formativními a praktickými schopnostmi. Důraz byl kladen na účelové stavby a produkty, které měly vyhovovat životním a bytovým podmínkám pracujících, což bylo v rozporu s předcházejícími uměleckými styly. S mottem “Umění a technika – nová jednota” se řídil styl Bauhausu především stupněm abstrakce Paula Klee a Wassillye Kandinského. Formy byly uspořádány tak, aby našly uplatnění jako tvůrčí prostředek pro moderní průmyslové produkty. Základní barvy červená, modrá a žlutá spolu s šedou a černou podtrhovaly pragmatismus tohoto uměleckého směru.
Z politických důvodů musel Bauhaus opustit Durynsko, a tak se škola stěhuje v roce 1925 do Desavy (Dessau). Zde zažívá turbuletní časy podnícené politickým napětím a neshodami mezi umělci. Po převzetí moci Hitlerem v roce 1933 se cítili vůdčí osobnosti uměleckého směru ve svém působení pod přílišným politickým takem, a tak bylo rozhodnuto ve stejném roce o rozpuštění školy v Desavě.
Významní umělci Bauhausu a jejich působení
Walter Gropius, zakladatel a nejvýznamnější architekt Bauhausu, vedl školu ve Výmaru a později několik let v Desavě. V Berlíně navrhl několik bytových projektů. Ve 30. a 40. letech žil kvůli politické situaci nejprve v Anglii a posléze ve Spojených státech. Henry van de Velde, významný belgický architekt, designer a malíř Bauhausu navrhl mezi jiným dnešní hlavní budovu university ve Výmaru. Paul Klee, jeden z nejvýznamnějších výtvarných umělců klasické moderny, vyučoval od roku 1920 jako mistr formy nejdříve ve Výmaru a později v Desavě. V době rozmachu národního socialismu se vrátil do své domoviny, do Švýcarska. Marianne Brandt platí za nejznámější umělkyni Bauhausu. Některé z jejích produktů např. čajová konvička či některé stolní lampy, se vyrábějí dodnes. Spolu s Guntou Stölzl byla jedinou ženou, která jako vedoucí kovozpracující dílny působila v Bauhausu ve vedoucí pozici.
Bauhaus v Lipsku
Lipsko jako veletržní a obchodní centrum se staletou tradicí sloužilo Bauhausu do určité míry jako prezentační platforma své filozofie a produktů. V roce 1920 vznikl v Grassiho muzeu (Grassimuseum) prodejní veletrh s mezinárodním uměním, jehož renomé se rychle rozšířilo do celé Evropy. Společně s lipským vzorkovým veletrhem nabízeli členům Bauhausu výborné možnosti, jak své produkty prezentovat a uvést na trh. Díky rozdílným konceptům obou veletrhů oslovili tvůrci Bauhausu široké publikum. Grassiho muzeum připomíná rozhodující roli muzea při šíření ideí Bauhausu speciální výstavou „BAUHAUS_SACHSEN“, která probíhá od 18. dubna do 29. září 2019. Výstava poukazuje mimo jiné také na fakt, jak byl saský průmysl při sériové výrobě např. osvětlelní či textilních produktů nepostradatelný. Znalce Bauhausu jistě ohromí při vstupu na hlavní schodiště budovy sedm metrů vysoká skleněná okna od Josefa Alberse z roku 1926, nyní zdařile zrekonstruovaná.
Další památky Bauhausu najde návštěvník poněkud poschovávané v jinak rozmanité architektuře města. V městské části Lindenau se vyplatí navštívit bývalé lázně Westbad, které v letech 1928 – 1930 postavil podle vlastního návrhu architekt Hubert Ritter. Nyní jsou lázně místem konání kulturních akcí a nabízejí rovněž prohlídky na téma Bauhaus.
Dalším zajímavým objektem je tzv. Konsumzentrale ve čtvrti Plagwitz. Architekt Fritz Höger se nechal pro svou 180 m dlouhou, pětipatrovou budovu s plochou střechou údajně inspirovat zaoceánským parníkem.
Jednou z nemnoha církevních staveb ve stylu Bauhaus je Kostel Smíření (Versöhnungskirche) na severu města v Gohlis. Byl postaven v letech 1930 – 1932 Hansem Heinrichem Grotjahnem. Jako jiné podobné památky byl kostel po převratu v roce 1993 náročně zrenovován.
Opravdovým architektonickým skvostem je Haus Rabe ve Zwenkau u Lipska. Vila byla vytvořena architeltem Adofem Radingem a výtvarníkem Oskarem Schlemmerem a pyšní se originální prostorovou koncepcí, kdy výšky prostoru v interiéru využil Schlemmer k umístění profilu lidského obličeje. Vile je věnována putovní výstava, která se koná do 20. září na několika místech v centru Lipska.
Další informace k výročí „100 let Bauhausu“:
www.bauhaus100.de
www.leipzig.travel
www.kulturstiftungleipzig.de
