Lubomír Typlt – Urychlovat nekonečno

Detail knihy ~ Lubomír Typlt – Urychlovat nekonečno, Marie Rakušanová Petr Vaňous

V úvodu knihy nahlédneme do přechodového pražského a pařížského období, odehrávajícího se po emigraci v roce 1947. Toyen se v druhé půli svého tvůrčího života čím dál více upínala na kresebné i grafické techniky a tvorbu koláží, a to v rámci knižní produkce, podněcované mimo jiné kontaktem s francouzskou surrealistickou skupinou. Hned po emigraci se totiž Toyen spolu s Jindřichem Heislerem aktivně zapojila do elitního okruhu pařížské surrealistické skupiny Andrého Bretona.
Toyen již v roce 1948 svými ilustracemi obohacovala stránky prvního poválečného surrealistického pařížského časopisu Neon. Zde se již začal objevovat její nový rukopis zaměřený na detaily a morfologii ptačích či hmyzích křídel a následně motivy plynutí a proměn. Změnilo se také pojetí prostředí od rozlehlého neohraničeného prostoru z pražského předválečného a válečného období k prostoru orámovaném, sevřeném a participativním.
Toyen v 50. letech propojovala organickou a anorganickou morfologii, pracovala s motivy rozkladu, ale i růstu a obnovy. V symbolické řeči akcentovala svět zvířat (ptáků, ryb, koček, hmyzu). Na přelomu 50. a 60. let se objevil tematický vztah muže a ženy, tělesnost se vyprázdnila do pouhého obrysu nebo přírodní dutiny reprezentované třeba lasturou, krabicí, či kuklou. Žena byla často konfrontována s šelmou. Na přelomu 60. a 70. let byla Toyen umělecky nejaktivnější právě v doprovodné knižní produkci, a to i díky spolupráci s Radovanem Ivšićem a Annie Le Brun. Knihy, které měly často podobu komplexních uměleckých objektů, včetně obalových boxů, začaly u autorky přebírat nadvládu nad malbou, s níž definitivně skončila v roce 1971.

Lubomír Typlt – Urychlovat nekonečno