Miroslav Štolfa - Na hranici viditelného

Anotace knihy " Miroslav Štolfa - Na hranici viditelného, autor Eva Neumannová"

Miroslav Štolfa je výraznou osobností brněnské výtvarné scény, jež dávno překročila hranice regionu. Začátky jeho tvorby spadají do poválečného období čtyřicátých let, kdy se tendence pramenící z okouzlení civilizační tematikou výrazně zapsaly do rysů českého výtvarného umění. Štolfu tehdy zaujaly především tvary strojů a jejich pohyb, novost zvuků soudobého města, materiálů a forem vycházejících z technického pokroku, nejvíce však ho poutal svět závodních motocyklů. Obrazy zbrázděných časoprostorů, se stopami lidské přítomnosti jsou nejen expresívním záznamem autorova svébytného vidění světa, ale i výrazem obav z destrukce vlastní existence, ze ztráty identity a s věčným, a v dnešní době vyhroceným, bojem řádu a chaosu. Významnou kapitolu v tvorbě Miroslava Štolfy tvoří soubor monumentálních triptychů, jež vznikají kolem roku 2010. Autor dramaticky rozehrává stupnici šedí a černí, jeho malba pulzuje vnitřní energií i rezonuje s důraznými tahy a gesty. Roucha světa svou zřetelnou tektonikou připomínají posvátné místo, strohou architekturu katedrály, hutný dramatický výraz Ztroskotání zachycuje rozpoutané živly, Bílý triptych je budován škálou černí s bílými siluetami vzdáleně připomínající tajemné postavy a obrazy divoce rozpadlých prostor bez viditelného života přecházejí v triptychu Na dno černé v potemnělou vizi nejistého osudu naší planety. Od triptychů se autor v posledních letech vrací k tvarosloví konstrukcí a strojů, rozfázované tvary vyprávějí příběhy stvoření jádra, krajiny, struktury, obsáhnou mikrosvět i celý vesmír. Stále se výrazně projevuje Štolfovo dokonalé koloristické cítění: dynamické, reflexívně formované obrazové kompozice jasných zářivých barev, plné světla a jasu, v nichž se tvary a linie volně rozpouštějí a plynou. V naší době, která upřednostňuje dematerielizovaná gesta, instalace a videa před klasickými výtvarnými technikami, je malba Miroslava Štolfy pro mnohé překvapením tím, jakou sdělnost a emotivní sílu má stále tradiční malba. Štolfova soustředěná a systematická tvorba vyzařuje nejen výraznou energii a emoce, ale silou malby vyvolává otázky po jistotě i nezajištěnosti lidského života, po jeho vyprázdněnosti i po naději jeho naplnění..
Galerie umění Karlovy Vary