Kdybych já byl krásný jako Dionysos

Detail knihy ~ Kdybych já byl krásný jako Dionysos, Miloš Doležel a kol.

Výstava v humpolecké 8SMIČCE představuje dílo národního klasika – malíře Jana Zrzavého, který svým výtvarným jazykem pomáhal pojmenovávat, ať už intuitivně či vědomě, identitu české kultury.

Ve výstavě se setkává s osmnácti motivicky či duchovně spřízněnými tvůrci, se kterými vede pomyslný dialog napříč časem. Což jen dokazuje velkou aktuálnost Zrzavého tvorby i do dnešních dní.

Kurátoři Miloš Doležal a Martin Herold představují Jana Zrzavého nikoliv v monumentálním oblouku jeho rozsáhlého a vrstevnatého díla, nýbrž v zachycení jedinečné, osobní cesty – v intimních skicách, v mistrovských kresbách, ikonických i téměř nevystavovaných obrazech.

Celou výstavu a její téma jako vždy rozšiřuje katalog. V knize najdete příspěvky jak od samotných kurátorů, tak i od mnoha dalších autorů.

Publikaci editorsky zastřešil Miloš Doležal, který připravil pro katalog jak úvodní text (společně s Martinem Heroldem), tak i kapitolu věnující se duchovním zdrojům tvorby Jana Zrzavého. Zpracoval také rozhovor s Marií Nohovou z Okrouhlice nebo komentář k umělcovým vlastním fotografiím.

V knize nechybí ani vlastní texty Jana Zrzavého – včetně básně, která dala název celé výstavě, jsou v katalogu i rukopisné vzpomínky malířova synovce. Yves Luginbühl se ve své stati zamýšlí nad malbou středomořské krajiny, Otakar Aleš Kukla zase rozebírá vztah Jana Zrzavého a Bohuslava Martinů k rodné Vysočině.

Johana Bronková popisuje malířův vztah k milované Itálii. Ladislav Jackson v textu řeší Zrzavého hledání vlastní identity. Martin Firon popisuje malířův odchod z Vodňan do Okrouhlice a samotný text doplňuje korespondence Jana Zrzavého s Boženou Heritesovou.

Závěr publikace tvoří bohatá obrazová část mapující vystavená díla. Kniha mimo jiné obsahuje i dosud nezveřejněné fotografie a dokumenty.

Součástí je i anglické resumé.

Kdybych já byl krásný jako Dionysos