Autor | |
---|---|
Informace | Česky, 2020 |
Popis | Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města více informací |
Již není v prodeji | |
Dárek k tomuto zboží ZDARMA |
Nakladatel | Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT |
---|---|
ISBN | 978-80-01-06328-6 |
EAN | 9788001063286 |
Jazyk | Česky |
Rok vydání | 2020 |
Hmotnost | 0.35 Kg |
Rozměr | 195x240 mm |
Vazba | brožovaná |
Počet stran | 160 |
Bližší informace o knize "Žižkovská věž"
Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města Žižkovská věž, autor Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha.
Anotace knihy " Žižkovská věž, autor Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha"
Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.
Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.
Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II..
Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT