Tureček Bohumil

Autor
NakladatelMuzeum města Brna
NázevTureček Bohumil
InformaceČesky, 2002
PopisArchitekt Tureček, jehož sté výročí narození dalo impuls k vydání tohoto katalogu, patří k plejádě brněnských architektů, kteří vtiskli nejen městu Br…
více informací
Již není v prodeji

Dárek k tomuto zboží ZDARMA
"originální autorská záložka do knihy + sleva na předplatné časopisu Art+Antiques 20%"


JazykČesky
Rok vydání
Hmotnost0.20 Kg
Rozměr200x200 mm
Vazbabrožovaná
Počet stran207

Bližší informace o knize "Tureček Bohumil"

Architekt Tureček, jehož sté výročí narození dalo impuls k vydání tohoto katalogu, patří k plejádě brněnských architektů, kteří vtiskli nejen městu Brnu, ale i řadě moravských měst typický výraz architektury třicátých let i architektury let poválečných. Tureček Bohumil, autor Zora Trnková-Turčeková.


Anotace knihy " Tureček Bohumil, autor Zora Trnková-Turčeková"

Z rodného Kyjova, kde maturoval na Klvaňově gymnáziu v roce 1921, odešel studovat na tehdy mladou Vysokou školu technickou v Brně. Zvolil si obor architektura a pozemní stavitelství. Oba tyto obory reprezentované skvělými profesory Syřištěm, Liebscherem, Králíkem a Krohou se staly základem brněnské školy architektury jako umění a architektury jako stavitelství. Tato svobodná vysoká škola, otevřená novému pojetí evropské architektury, měla silný vliv na mladé studenty. Funkcionalismus jako avantgardní architektonický výraz se stal charakteristickým rysem té doby. Nová vlna myšlenek, nové formy a směry v malířství, sochařství a literatuře mocně působí i na studenta Bohumila Turečka. Mladá léta svobody a hledání se zřetelně odrážejí na jeho prvních stavbách z dvacátých let. Ještě jako student projektoval řadu menších staveb, hlavně v rodném Kyjově a okolí. Byly to např. soukromé vilky, Lidový dům v Kyjově, obilní skladiště, obchody, chudobinec města Kyjova a Záložnu města Kyjova.
Ale teprve v desítiletí mezi léty 1930 a 1940 se činnost arch. Turečka jako projektanta a současně mnohostranně angažovaného tvůrce v oborech s architekturou souvisejících rozvíjí naplno. Po absolutoriu techniky v roce 1929 se natrvalo usadil v Brně, vytvořil si zde harmonické rodinné zázemí a do konce života zde pracoval. Brněnské kulturní klima v celé své šíři se pro něho stalo nezbytným zdrojem inspirace. Debaty v tehdejší - dnes již bájné - Akademické kavárně pak provokovaly k novým myšlenkám. Mladý tvůrce studuje teorii architektury, maluje, kreslí, navrhuje divadelní scénu, čte poezii, diskutuje se členy nejširší brněnské kulturní obce. Blízkými přáteli se mu brzy stanou Eduard Milén, Čestmír Jeřábek, Vilém Mužík, Jaroslav Král, František Foltýn, František Kaláb, Karel Jílek, Josef Skřivan, František Halas, Jiří Mahen a řada dalších osobností. Scénografické návrhy pro hry Slunovrat, Princezna Turandot, César a Kleopatra, Křídový kruh a další realizuje s režiséry brněnských divadel. Neopomíjí ani členskou činnost v řadě organizací sdružujících architekty, např. v Klubu Architektů v Praze, v Syndikátu výtvarných umělců v Brně, v Klubu výtvarných umělců "Aleš", v Inženýrské komoře, ve skupině Výtvarných umělců a ve Svazu architektů československých.
Ve druhé polovině třicátých let a během války působí na Stavebním úřadě města Brna v oddělení pozemních staveb, kde se věnuje urbanismu. Po válce nastupuje v oddělení urbanismu a plánování u Městského, Zemského a nakonec Krajského národního výboru. Jeho působení na stavebním a regulačním oddělení Stavebního úřadu města Brna mu dalo možnost rozvinout schopnosti jako architekta-urbanisty. Zúročil tuto praxi v 15 regulačních a směrných plánech moravských obcí, města Brna a města Telče. Léta na stavebním úřadě znamenala pro architekta Turečka navázání úzké spolupráce s kolegy architekty, z nichž mnozí se stali jeho dobrými přáteli na celý život. Mezi ně patří architekti Mojmír Kyselka, Jaroslav Grunt, Jan Víšek, Jindřich Kumpošt, Bohuslav Fuchs, Oskar Poříska, Josef Polášek, Rudolf Stejskal a Vilém Zavřel.
Válečná léta zastihla většinu jmenovaných architektů na odděleních u městského úřadu, kde jim byly svěřeny práce regulačního a urbanistického charakteru. V prvních letech nacistické okupace se projevuje lidský rozměr architekta Turečka jeho aktivní finanční účastí na sbírce pro rodiny pozůstalých po umučených v koncentračních táborech. Jeho soucit s obětmi války pak vyústil v rozhodnutí účastnit se mezinárodní soutěže pro památník v Osvětimi.
Již v prvních poválečných letech zřizuje arch. Tureček samostatnou projekční kancelář a s temperamentem sobě vlastním se pouští naplno do obnovy válkou zničených objektů v Brně i mimo Brno. Současně působí externě jako územní plánovatel Zemského národního výboru. V tomto druhém nejproduktivnějším období jeho života vznikají desítky větších i menších projektů, jimž dominuje nejrozsáhlejší komplex škol v Bučovicích. V letech 1947, 1948 a 1949 vzniklo celkem 27 ucelených staveb, a to hasičské zbrojnice, školy, kulturní domy a bytové jednotky po celé Moravě.
Rozmach architektonické projekční činnosti arch. Turečka byl násilně ukončen v roce 1950, kdy mu byla soukromá projekční kancelář režimem úředně zrušena. Od té doby pracoval jako zaměstnanec plánovacího úřadu MNV Brno. V letech 1952 - 1954 přešel do oddělení územního plánování KNV Brno. V letech 1954 - 1958 byl vedoucím směrného plánu města Brna tehdejšího ústavu Stavoprojekt. V roce 1959 byl přeřazen do projekce Pozemních staveb Brno a tam ukončil svou činnost odchodem do důchodu v roce 1968.
Ani jako důchodce nedovedl zůstat v úplné nečinnosti. Docházel denně na krátký úvazek na Městský stavební úřad města Brna..
Muzeum města Brna

Obsah knihy: Tureček Bohumil

Tureček Bohumil - examplesTureček Bohumil - examplesTureček Bohumil - examplesTureček Bohumil - examplesTureček Bohumil - examples

Potřebujete poradit?

+420 725 593 955
info@iumeni.cz

iUmeni.cz - zbozi.cz