ŽIJEME LIDSKY? SVAZ ČESKOSLOVENSKÉHO DÍLA 1914–1948, HNUTÍ ZA REFORMU BYDLENÍ

Svaz sdružoval tvůrčí osobnosti, školy, muzea, výrobce jako Sochor nebo UP závody, korporace jako Artěl, i družstva jako Krásná jizba. Vystřídaly se v něm dvě generace tvůrčích osobností art déco a fukcionalismu, které se pod vedením dynamického a podnikavého architekta Pavla Janáka hlásily k odkazu zakladatele Svazu Jana Kotěry. Jmenujme Františka Kyselu, V. H. Brunnera, Josefa Gočára ze zakladatelské generace, výkvět funkcionalistické generace jako byl Ladislav Sutnar, Ladislav Žák, Oldřich Starý, František Zelenka, Jindřich Halabala, Antonín Kybal, Jan E. Koula, Karel Koželka, technik ing. Miloslav Prokop a další. Svaz poskytl také důležitou platformu seberealizace emancipovaným designérkám, které založily vlastní textilní firmy jako Marie Teinitzerová nebo dvojice Vondráčková-Pošepná, pracovaly jako návrhářky pro sklářské podniky jako Ludvika Smrčková nebo se podílely svou pedagogickou činností na modernizaci řemesel v oblasti hračky jako Minka Podhajská, krajky jako Emilie Paličková a Marie Serbousková nebo keramiky jako Helena Johnová. Svaz umožil vystavovat a publikovat architektkám, které se zasloužily o prosazování emancipace nejen v oblasti bydlení jako Hana Kučerová-Záveská, Augusta Müllerová, Emanuela Kittrichová a další. Sféry a počet aktivit Svazu jsou zarážející: pořádali soutěže, reprezentativní výstavy doma i v zahraničí, udělovali stipendia nadaným studentům pro pobyt ve výrobních podnicích, zakládali pobočky v Čechách a na Slovensku, které budou na výstavě rovněž představeny: Železný Brod, Hradec Králové a zejména bohatá činnost pobočky v Bratislavě, která zasahovala do mnoha slovenských regionů. Velkou důraz kladli na publikační činnost, vydávali časopisy a knihy, jimiž seznamovali s modernizačním evropským hnutím. Hlavním přesvědčovacím prostředkem se stala fotografie autorů jako Josef Sudek, Jaromír Funke, František Illek, Alexandr Paul a další. Vrcholem jejich aktivit byla stavební činnost: první československé osady modernistických rodinných vil Nový dům v Brně (1928) a Baba v Praze (1932) a zejména vlastní Dům uměleckého průmyslu v Praze na Národní třídě (1936), chlouba funkcionalistické architektury v centru města.