Zdeňka Hanáková / Dita tančí

Za představitelky svých příběhů si autorka volila od počátku své tvorby vždy jen ženy. V souboru Edith (1999) fotografovala za doprovodného zpěvu Édith Piaf pohybové studie své kamarádky. Výběr hudby nebyl náhodný – obsah písní a způsob interpretace slavné francouzské šansoniérky rovněž odrážel zkušenosti ze života anebo situace, kterými právě procházela. Fotografie s názvem Souboj (2002), ve kterém Zdeňka Hanáková zaznamenávala režijně vedené představení šermující ženy, jsou metaforou jejího vnitřního zápasu. Dita tančí patří do podobného směrování autorčiny tvorby. Jako ateliér pro fotografování souboru posloužila Zdeňce Hanákové dnešní galerie VŠUP v Praze - prázdný prostor, působivá zeď jako pozadí a příznivé světlo bez umělého osvětlení. Na snímcích je akcentována tanečnice Dita Kándlová, lektorka moderny a flamenca , kterou autorka přizvala ke spolupráci. Vizuálně pozoruhodná figura působí v prostoru pohybem - řečí těla vytváří až jakési znaky - ze kterých lze vyčíst jejich dramatické poselství. Dita tančí, draperie šatů občas poodhaluje její obnažené tělo. Prostor ateliéru tvoří jeviště příběhu, prázdné místo v obrazu umocňuje emotivní dojem představení. Stejně jako u předešlých souborů, autorka vyjadřuje prostřednictvím ženy (v tomto případě tanečnice) svoje nejniternější pocity - odehrávající se v polaritách od temných až po světlé okamžiky.