Zdeněk Hybler Vojtěch Štolfa „Chci vychovat aspoň dva žáky pro divadlo.“

Název výstavy se odvolává k vizionářskému přání jejich učitele Jana Sládka, které vyslovil navzdory stále tíživějším válečným událostem v roce 1942. Expozice v grafickém kabinetu představuje širokou škálu kresebných návrhů divadelních scén a kostýmů, které Hybler a Štolfa vytvořili od 60. let 20. století.
Cílem výuky scénografie a navrhování kostýmů ve Škole umění byla nejen výchova budoucích divadelníků. Její výsledky měly úzkou souvislost s baťovskými provozy. Návrháři scén se měli uplatnit ve výstavnictví, například při přípravě výkladních aranží a expozic pro veletrhy. Navrhování kostýmů souviselo s módním návrhářstvím oděvů a textilu, které měla ve Škole umění původně vyučovat manželka architekta Bohuslava Fuchse Drahomíra.
Typickými prvky, které spojují dílo Zdeňka Hyblera a Vojtěcha Štolfy s jejich učitelem Janem Sládkem, jsou například monumentálně působící fragmenty historizujících architektonických prvků (balustrád, oblouků či bohatě plastických fasád), naddimenzované motivy stuh a arabesek, které společně s dalšími elementy podtrhující monumentalitu celé scény. Opačný pól typické Sládkovy tvorby pak představuje používání křehkých, až kresebně subtilních linií.
Zdeněk Hybler (1921-1993) se narodil se v Prostějově. Již od roku 1932 spojil svůj osobní a pracovní život se Zlínem, když se podílel na ilustraci učebnic a dalších baťovských tiskovin. V roce 1939 nastoupil do prvního ročníku Školy umění, kde jej ovlivnili především brněnský grafik Eduard Milén a ostravský scénograf, kostýmní výtvarník, malíř, ilustrátor a grafik Jan Sládek. Není proto divu, že po absolutoriu Školy umění vedly další kroky Zdeňka Hyblera právě směrem ke grafickému designu a divadlu. V druhé polovině 40. let působil v baťovském reklamním oddělení jako kreslič a brzy se stal vedoucím celého návrhového oddělení. Krátce nato však spojil svůj další profesní život s nově založeným zlínským divadlem, které tehdy taktéž působilo v rámci baťovského propagačního oddělení. Od roku 1950 pak působil jako šéf výpravy divadla v Gottwaldově (Zlíně) a poté několik let i v Ostravě.
Vojtěch Štolfa (1921-2002) byl rodákem z Kojetína a již od mládí se věnoval nejen kresbě, ale také ochotnickému divadlu, pro které maloval kulisy. Stejně jako jeho spolužák Zdeněk Hybler se v roce 1939 přihlásil do Školy umění, která byla nově založena Janem Antonínem Baťou, a měl tak možnost navštěvovat velmi podnětnou výuku již zmiňovaného Eduarda Miléna a Jana Sládka. Po absolutoriu její první části - čtyřleté uměleckoprůmyslové školy - pokračoval ve speciálce malíře Rudolfa Gajdoše, kde se věnoval především navrhování vitráží pro baťovské internáty. Ve studiích pak pokračoval u profesora Jana Kaplického v pražské Uměleckoprůmyslové škole. Profesní kariéru scénografa a uměleckého šéfa výpravy spojil především se Státním divadlem v Brně, pro které vytvořil desítky návrhů scén.
Kromě Hyblera a Štolfy se divadelní scénografii výrazněji věnovali také jejich spolužáci Karel Kramule, Jan Rajlich a Václav Chad, jejichž návrhy je možné vidět v hlavním prostoru výstavy Ostrov umění v moři průmyslu.
Autor a kurátor výstavy: Vít Jakubíček