Výstava studentů a absolventů Fakulty umění OU Vzorce umění

Vystavující: Martin Bukovan, Šárka Fialová, Juraj Jakubčiak, Eva Jašková, Tereza Obšivačová, Kamila Rýparová, Martin Sněhota a Jakub Vávra.

Výstavu zahájí Tomáš Knoflíček.

S nástupem konceptuální tvorby začaly do výtvarného umění stále hojněji pronikat metody, které měly původ v jiných oblastech lidského poznání. Umění si začalo osobovat především postupy vědeckých disciplín, ne však vždy proto, aby rozšířilo a zdokonalilo vlastní metodologický aparát, nýbrž proto, aby naopak poukázalo na jejich nedostatky a slabiny. Smyslem tohoto podvratného počínání byla i snaha relativizovat a oslabit pozici vědy jako nezpochybnitelného nástroje poznání a upozornit, že je – podobně jako umění – náchylná k narcismu, sebeúčelnosti a zapouzdřenosti vedoucí k přehlížení či dokonce zesměšňování jiných názorů. Do tvůrčího procesu tak byla začleněna heuristika či prvky „primárního výzkumu“, výsledkem však nebyla věda, nýbrž spíše hra na ni. Výzkum se redukoval na pouhou kratochvíli či cvičení, které nevedlo k jednoznačným výsledkům a diváka v konečném důsledku spíše znejišťovalo. A to je také něco, co můžeme považovat za hlavní přínos těchto snah. Jestli totiž skutečně existuje nějaký pokrok, tak jeho motorem je zjevně pochybnost.

O vitalitě tohoto přístupu svědčí i jeho obliba mezi autory nejmladší generace, a i když jej na Fakultě umění Ostravské univerzity nelze přímo označit za jeden z hlavních proudů, jeho pozice v rámci neokonceptuální a neomodernistické linie patří k těm nejvyprofilovanějším. Doba, jejímž znakem je mimo jiné relativizace hodnot, tomu bezpochyby nahrává.