Vojtěch Kovařík / Nalezené, příležitostně seskupené a hořící

Proslavil se velkoformátovými černobílými linoryty z interiérů budov a technicky složitou metodou průmyslového čtyřbarvotisku. Grafickou práci si Vojtěch Kovářík záměrně komplikuje. Trochu připomíná fotografy, kteří se v době digitálního záznamu nechtějí vzdát vůně vývojky a složitých tvárných procesů. Vojtěch Kovářík ale zachází ještě dál, kombinuje práci s fotografií i znalosti z oboru polygrafie. Obraz vymyslí, sestaví zátiší pro fotoaparát, mnohokrát vyfotí a vybere ideální snímek. Ten převede na xeroxovou kopii velikosti grafické matrice a začne nový proces vzniku obrazu. Pro každou barvu vyryje zvlášť a jinak předlohu. Další fází je soutisk, kde každá z matric nese jinou barvu. Často také tiskne verze v negativní podobě. Jeho grafické práce by mohly být hravým manuálem po vývoji polygrafických technologií. Kdyby to ovšem měla být jen hra a kdyby jeho náměty nebyly tak temné a kdyby ho nezajímalo nic menšího než:„…co se stane, když se trojrozměrný prostor přenese do dvojrozměrného“.