Vladimír Skrepl - Černé jezero

Od roku 2007 je to již jeho třetí výstava v této galerii, dvě první se uskutečnily v rámci Galerie ad astra, nyní tedy má premiéru v tomto prostoru.
Vladimír Skrepl se narodil roku 1955 v Jihlavě. V letech 1976 – 1981 studoval dějiny umění na filozofické fakultě UJEP v Brně. Nyní žije a pracuje v Praze, kde od r. 1994 vede na Akademii atelier Malba II, pro mnohé už dlouho nejzajímavější a nejživější atelier na této škole.
Jeho vzdělání, práce kurátora, pedagogická činnost i sledování umělecké scény a teorie umění mu umožňují jistý rozhled a nadhled při vlastní tvorbě. Neznamená to však, jak se někteří domnívali, že se řídí aktuálními trendy, naopak se zdá, že se systematicky vydává na nejistý terén, kam se jiní neodvažují a tím se dostává na a pro mnohé i za hranici snesitelnosti. Skrepl se vyjadřuje jako velmi svobodný umělec, který si dělá, zkoumá a vyjadřuje jak chce, nebojí se divnosti, ošklivosti, jinakosti, i když je používá, jen když je to z nějakého důvodu vhodné a účelné. Není to ale tvorba vystačující si sama se sebou, je zde cítit snaha o dialog a komunikaci. Skrepla výstižně charakterizuje David Kulhánek: „Je to těžko uchopitelný, stále unikající živel, podléhající proteovským metamorfózám.“ Tato výstava je výběrem autorovy tvorby z poslední doby, zejména je tu představen cyklus obrazů, volně inspirovaných různými variantami Preislerova Černého jezera. Autor sám ke vzniku tohoto cyklu obrazů uvádí: „najednou mi blesklo hlavou, právě v okamžiku, kdy jsem zvedal štětec, černé jezero, kůň a někdo, secesně mdlými náladami jsem se téměř nezabýval, jen ke mně přiskakovaly verze jezer, jezdců a... ačkoliv tam stejně vlastně nebyli“
Vladimír Skrepl se za třicet let působení na zdejší scéně zapsal výrazným způsobem. Vnímání a hodnocení jeho tvorby je stále rozporné, jedněmi je charakterizována jako divoká, chaotická až úchylná, jiní ji považují nyní již za téměř akademickou. Nepopiratelný je jeho silný vliv zejména na nejmladší generaci, jeho energie vkládaná do pedagogické činnosti je obdivuhodná. Přiblížit se a proniknout k jeho způsobu myšlení a tvoření není jednoduché a vyžaduje to jisté úsilí a čas. Ale tak to má být a výsledek stojí za to.