Vladimír Houdek – Interakce

Josef Albers používal v rozhovorech i svých písemných příspěvcích často rozlišení, které mělo velký význam pro jeho umělecké statě. Rozlišoval mezi „psychickým působením“ a „fyzickou skutečností“, tedy mezi „actual fact“ a „factual fact“. Kunsthistorik Max Imdahl upozornil na to, že tento výrok má všeobecně platnou výpovědní hodnotu: „Factual fact se týká fyzikální hmoty, actual fact naproti tomu psychologicko-fyziologicky podmíněné senzace."

Přechody mezi hmotou a senzací od počátku charakterizují díla Vladimíra Houdka. Přestože si udržel svou techniku překrývání více vrstev barvy, a tím i plastičnost svých děl, v poslední době rozšířil nejen svůj slovník geometrických tvarů, nýbrž i paletu barev – od černé a bílé se posunul ke kontrastnějším variantám. Zatímco dosud se stuhy, vějíře, leporela a vruty vznášely na obraze izolovaně, na malbách vzniklých za poslední rok jsou tyto tvary komplexnější, překrývají se a vytvářejí nové, jim nadřazené, komplexní struktury. Monochromatické pozadí bývá stále častěji nahrazováno rastrem například z vypouklých nebo zploštělých kosočtverců a čtverců, připomínajících malby Op-artu, například raná díla Bridget Riley. Jejich povrch vytváří optický klam a o to intenzivněji se pohybuje v rovině prostorové iluze. Promyšleně zvolené barvy tvarových struktur a podkladu jsou vůči sobě v protikladu a ještě zesilují efekt klamu.

Ve středu Houdkova zájmu stojí vzájemné působení tvarů a barev. Albers pojmenoval svou obsáhlou učebnici o efektu barev Interaction of Color (1963). Kniha se v nemalé míře odráží od poznatků mistrů Bauhausu Johannese Ittena či Vasilije Kandinského. Albers v zásadě rozlišoval mezi skutečností a klamem. S ohledem na Houdkova díla to znamená: Skutečnost je, že jsou na určitém rastru jeden přes druhý poskládány různobarevné tvary. Klam je, že hra barev často vytváří dojem, jako by se jednotlivé tvary – pokud si představíme, že obraz má svou hloubku – vznášely v různých vzdálenostech od pozorovatele. Právě tyto formy bytí barev a tvarů Albers označoval jako „actual fact“ a „factual fact“. Cílem rozlišení je podtrhnout, že naše vnímání je podmíněné, tedy podtrhnout fyziologicko-psychologické působení barev v kontextu tvarů. Naše oko klamu často podlehne, protože hra barev působení mění. Takové kompozice fascinují člověka odedávna, lze mluvit o skutečné radosti z iluze, o níž Vladimír Houdek v jednom rozhovoru zcela všeobecně řekl: „Lidstvo ve všech dobách tíhlo ke lži.“

Oliver Zybok