Věra Nováková & Pavel Brázda | Obrazy, slova, kosatce

Vedle veristické malby se u obou projevuje také výrazná stylizace, oba pracovali též se strukturálními obrazy často až v informelní tendenci. Jejich individuální směřování se odklání jednak v námětu a motivaci křesťanství, ke kterým každý přistupoval zcela jinak, až protikladně, a především v rovině vztahu originální dílo a jeho kopie. Pokud Věra Nováková zůstávala u jedinečného artefaktu (často akcentovaného i proto, že se jednalo např. o portréty jí blízkých osobností ze světa umění, ale např. i katolické víry), klonil se Pavel Brázda v duchu svých hoministických idejí k demokratizaci umění.