Tomáš Svobod /a Adaptace

Je založen na vrstvení tautologických perspektiv, které propojují osobu autora, diváka a vypravěče. Krátce řečeno, pojednává o myšlení o filmu a současně také o myšlení filmem. Nabízí se převést důmyslnou analýzu vztahů skutečnosti a iluze či představ z filmového média (dlouhometrážního experimentálního filmu) určeného pro projekci v kinosále do galerijní instalace. Rozpouštění výchozích kódů v novém celku přináší několik fascinujících momentů: například odlišnou dimenzi času a místa, která se v galerijní expozici váže k jedinečnému tady a teď; převod chronologické posloupnosti vyprávění do paralelní konstelace nebo oboustranné překlady filmového a výtvarného jazyka. V současném umění se intenzivně – a často i mechanicky – argumentuje originalitou, novostí, site specific; také proto chceme udělat (zdánlivou) otočku v podobě výtvarné adaptace filmu.