Svatopluk Klimeš / Nevidím to černě

Využívá schopnost ohně přeměňovat materiál, jeho strukturu i barvu. Kreslí popelem, kouřem svíčky, perforuje papír rozžhaveným kovem nebo nanáší popel na malířské plátno. Jindy vrství ohořelé kusy papíru do podoby koláží. Rozžhavenými raznicemi vstupuje do fotografií. Vypaluje do nich komentář. Nažhaveným drátem asociativně dotváří strukturu kamenů i kůru stromů. Pro vybrané téma volí náležitou formu.

V posledních letech se pro autora staly trvalou inspirací zážitky a obrazy získané během opakovaných cest na sever. Oheň však pro něj zůstává i nadále nevyčerpatelným tématem nejen co do využití výrazových schopností tohoto nevšedního výtvarného média, ale i po stránce obsahové. Do jeho prací často proniká ve své archetypální podstatě jako životadárná síla v mýtech a magii přírodních národů. Setkání s jejich kulturním dědictvím se pro něj stalo výrazným zdrojem inspirace po námětové stránce, vedlo ho také k experimentům se zpracováním papíru. Na komorní výstavě v roudnické galerii, která ve svém názvu odráží autorovu schopnost nadhledu a smysl pro humor, vystaví práce vzniklé pod dojmy z cest do Finska a na Island – mimo jiné drobné propalované kresby na papíře z losího trusu nebo kresby vytvořené islandský sopečným popelem.