Stanislav Podhrázský. Neklidná krása

Svým raným dílem se řadí k radikálním představitelům českého poválečného surrealismu, k jeho blízkým přátelům patřili Zbyněk Sekal, Zdeněk Palcr, Josef Lehoučka, Emila a Mikuláš Medkovi a Miloš Chlupáč. Pozdější autorova tvorba má solitérní povahu a vedle surrealismu pozoruhodně intuitivním způsobem reflektuje formální vzorce i dalších důležitých etap světového výtvarného dědictví (zejm. italská renesance a manýrismus). Vedle trvale přítomné znepokojivosti ji charakterizuje spontaneita, formální svrchovanost a velké lyrické hodnoty. Důkladná retrospektiva v Domě U Kamenného Zvonu spolu s vydáním monografie (Arbor Vitae) má přispět k hlubší definici této osoby a odpovídajícím způsobem zhodnotit Podhrázského celoživotní tvorbu.