18.09.2019 - 22.11.2019Výtvarné umění
Pojem simulakrum odkazuje zejména k principu nápodoby, či obecného jevení se.
V oblasti teorie umění se vyskytl primárně v kontextu francouzského poststruktruralismu, kdy jej Gilles Deleuze používá coby repetitivní odkaz tzv. Věčného návratu. Ten je známý již z filozofie řeckých atomistů, z hermetického motivu Urobora (hada pojídajícího vlastní ocas) nebo jak jej, snad s nejsilnější intenzitou, používal Friedrich Nietzsche v Tak pravil Zarathustra. Na tuto linii navazuje francouzský sociolog Jean Baudrillard, který ze simulakra vytváří princip neustálé změny, jež je nemožná bez návratu ke svým počátkům. Simulakrum nabývá statusu jakési virtuální kopie, která předchází a ovlivňuje svůj originál.24.02.2023 - 06.04.2023 | Taxonomia |
24.06.2022 - 26.08.2022 | Fenomenologie hodnot: Vladimír Véla |
03.12.2021 - 11.02.2022 | Aetas Praehistorica /Jan Dostřel |
11.10.2019 - 22.11.2019 | Kontakt. Mezinárodní sympozium keramiky Bechyně 1966–2018 |
18.09.2019 - 22.11.2019 | Simlakrum / BENEDIKT TOLAR |
23.09.2016 - 16.11.2016 | Petr Dub: Kolonie svobody (Možnosti Nového národního stylu) |
03.02.2016 - 25.03.2016 | Michal Škoda / V rámci procesu |
05.09.2014 - 25.09.2014 | X, Y - umělecké řemeslo |