Shower after Murder

Tvorbu studentů ateliéru kresby Jiřího Petrboka pražské AVU spojuje silná narativní schopnost. Stávají se vypravěči příběhů. V jejich způsobu uvažování je možné vnímat diferenciaci dvěma směry. Jedním by byla reflexe společenských problémů skrz subjektivní síto. Druhým směrem je reflexe problémů v osobní rovině. Troufám si tvrdit, že druhý způsob uvažování v ateliéru kresby zaujímá dominantnější pozici. Studenti zkoumají svět nejčastěji z figurálního hlediska. Toto prizma je často laděno do určitého absurdna hraničícího až s jakýmsi neosurrealismem. Po stránce formální lze u jedněch vypozorovat jistou expresivitu výrazu působící v některých případech až informelním dojmem, u druhých je to forma detailní až perfekcionistické kresby, jež má stanovený jasný plán od začátku do konce. Pro komplexnější pochopení tvorby vystavujících je však nutno doplnit skutečnost, že mnoho studentů z ateliéru kresby kombinuje oba uvedené způsoby dohromady, mnohdy se zřetelem na konceptuální způsob uvažování. V pracích autorů se divákovo oko může setkat například s přírodou, zvířaty, lidmi, nebezpečím, tichem, hlukem, smrtí, vraždou, etc. Vše se slévá v jakousi tajemnou temnotu, v níž lze však při pozorném vnímání objevit náhle světlo.