Samuel Pauča – Na konci světa mírně doprava

Svým tvůrčím názorem nezapře své generační zakotvení projevující se zejména ve zpochybňování tradičních konceptů a postupů malby. Není to skepse vůči malbě jako takové – naopak, Paučo stále zůstává bytostným malířem – jedná se spíše o  potřebu uvažovat za její konvenční limity a směřovat k jejímu chápání v otevřenějším diskurzu malby v „rozšířeném poli“. I když svět figurace zcela neopouští, svou tvorbu rozvíjí kolem několika ústředních témat a výtvarných problémů, mezi nimiž důležitou úlohu přiznává zejména barvě, struktuře a inspiraci v realitě přírodního světa. V tom lze ostatně vidět i jakousi žánrovou uchopitelnost autorovy práce udržující naživu esenci tradiční kategorie krajinářství.