ROMAN FRANTA Co je vpředu, nehledej vzadu

Přitom Roman Franta není ornitologický nadšenec, je tedy otázkou, co se za jeho výběrem nového motivu skrývá… Jeho zaujetí určitě směřuje k vizualitě, typicky výrazné barevnosti a malířskému gestu. Ale můžeme také pozorovat jistou tajemnost ptačích výrazů, kterou navíc prohlubuje statická poloha křídel, kde jen tušíme, co se bude v následujících chvílích dít.
Pro Frantu se stává ptačí jedinec opět výtvarným prostředkem, který s námi komunikuje formou vepsaných textů, které jsou nedílnou součástí obrazů. Slogany nebo citáty autor používá ze svých deníkových záznamů nebo vznikají v průběhu malováni. Většina textů je ze soukromých poznámek, zpráv SMS, ale i výňatků z knih a publikací, které jsou mu obsahem blízké. Ptáci k návštěvníkům promlouvají a odkrývají druhý plán Frantových obrazů. Právě díky textům zjišťujeme, že tato ornitologie nám spíše než o ptačí říši říká více o nás samých. Franta miluje vzniklé asociace vycházející z obrazů a vracející se zpět k nim.