Robert Šalanda: Extrémní realismus

Ten si autor do jisté míry přivlastňuje a podle své vlastní potřeby přetváří. Environmentální a komplexní povaha projektu překračujícího rámec umělecké disciplíny i jejích mediálních pod-žánrů je především otevřenou situací, která na základě určitých vztahových konstelací deklaruje otázky „přítomnosti“. Přítomnost jako komplikovaný stav, jenž byl a už není, z něhož však cosi nejednoznačného vyplývá, a to jak pro diváka, tak také pro autora. Něco, co lze různě číst a různě interpretovat. Je to něco na způsob „otevřeného příběhu“, jenž byl pro formát výstavy zrekonstruován na základě autorovy „přítomnosti v procesu tvorby“. Název Extrémní realismus prozrazuje ambivalentní rys výstavní koncepce, s nímž je tu svobodně a bezostyšně nakládáno, podobně jako v předchozích Šalandových projektech (Nespolehlivý vypravěč, Nadějná kompozice, Pasivní pachatel ad.). Pojmy v proměněných kontextech září novými často absurdními významy (něco na způsob výroků jakési pseudo-ideologie), nebo alespoň ztrácejí ty, na které se lidské vědomí ve své automaticky nastavené orientaci spoléhalo. Co je to realismus, když se sblíží se slovem „extrémní“? Výstavu doprovází vydání autorského katalogu nazvaného podle staršího Šalandova projektu NESPOLEHLIVÝ VYPRAVĚČ. Publikace bude mimo jiné obsahovat rozhovor s autorem a také aktuální fotografie přímo z výstavní instalace.