Proudění – Jan Poupě

Autor tu dále rozvíjí svůj dlouhodobý zájem o přírodní a meteorologické jevy, tentokrát vystupuje z dvojrozměrného plátna a snaží se komplexnost tématu uchopit komplexním environmentem – totální instalací. Vytváří aerodynamický tunel s proudícím větrem, jehož pohyb je znásobený efektem mlhy, která ve spodní části tunelu prochází modelem města, obléhá jeho budovy a tvoří vzdušné víry. Jan Poupě vytváří uměle simulovanou realitu, tuto simulaci nepopírá, ale naopak přiznává a zdůrazňuje. Jde o “model proudění”, utopické gesto a dočasnou iluzi. Poskytuje možnost vizuální observace, ale nemožnost proniknout do tohoto technicko-přírodního mechanismu jinými smysly než zrakem. Jan Poupě spíše než předvedení svojí fascinace přírodními fenomény nastoluje otázku hranic mezi realitou, percepcí a reprezentací. Konstruovaná realita, jaká se nám v Galerii Kostka předvádí, by se dala chápat jako testování možností galerijního prostoru ovlivňovat naše vnímání přírodních cyklů. Zajímá ho otázka, jak může být živé nahrazeno umělým, nebo jak se může stát umělé živým protřednictvím odpovídajícího převyprávění. Simulované proudění větru není technickou náhradou za skutečný přírodní fenomén, ale prostřednictvím aury původnosti, životnosti a dějinnosti je originální instalací, životem samotným.

Jan Poupě (nar. 1988 v Praze) absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění (ateliér Malba I, prof. Jiří Sopko). V roce 2011 prošel stážemi v rámci AVU (Ateliér hostujícího profesora, Silke Otto-Knapp; ateliér Intermédia II, prof. Jiří Příhoda). V roce 2012 studijně pobýval na Facultad de Bellas Artes, Universidad Complutense de Madrid ve Španělsku, kde v prostoru microRezidensies Islandia vytvořil malbu-instalaci nazvanou Inner Space.

Aktuálně svá díla prezentoval ve Fait Gallery v Brně na samostatné výstavě Množina pohledů (2015), v galerii Vyšehrad na výstavě Matheria (2015), nebo v Galerii kritiků na výstavě Landscape = painting (2015).