PROCITLÉ SKLO

V příbězích z historie českého sklářství se nečekaně objevují nové souvislosti, které objasňují například způsob fungování obchodních vztahů mezi velkými sklárnami a jejich méně známými subdodavateli. Do slavné historie největších českých skláren v Západních a Jižních Čechách, s tradicí, která přesahuje staletí, můžeme díky nedávnému nálezu pozůstalosti sklářské brusírny v Šatově u Znojma vsunout střípek poznání s nově zjištěnými fakty a informacemi, které doplňují dosavadní historický pohled. Od roku 1922 až do roku 1933, kdy zanikla akciová společnost Karlovarské továrny na křišťálové sklo, Ludwig Moser a synové a Meyrův synovec, fungovala v Českých Velenicích významná brusírna Josefa Langera (*30. 10. 1891–†28. 5. 1970), která byla v obchodním vztahu s tímto podnikem, jako externí dodavatel zušlechtěného výrobku. V zapomenutém areálu jejího posledního působiště v roce 1934 přesunutého do Šatova u Znojma – na trati mezi Prahou a Vídní – se dochovaly zásoby desítek výrobků barevného toaletního skla ze sklárny Moser a Meyr, právě z období kolem roku 1925, které byly prokazatelně vytvořeny podle návrhů představitelů Wiener Werkstätte, a velké množství nápojového a dekorativního skla Moser v hotových verzích, i jako polotovary. Jde zejména o prsteníky a flakony ametystového a smaragdového odstínu s čirou kulovitě dobrušovanou zátkou, bez firemní značky, ale jasně identifikovatelné podle zachovaných dobových vzorníků v archívu sklárny Moser označených písmenem W a číselným kódem, které nebyly doposud věcně doloženy ani publikovány. Kromě tohoto významného nálezu se podařilo pozůstalost identifikovat a určit provenienci řady neznačených výrobků, které byly v působišti brusírny nalezeny, ať už to byly vlastní výrobky nebo sklo získané na prodejních akcích. Tzv. „šatovská sbírka“ obsahuje kromě vlastní broušené produkce 46 položek zajímavých příkladů českého skla, které majitel firmy a jeho syn Oldřich (*28. 1. 1929–†16. 4. 2005) sbírali pro vlastní vzdělání a potěchu.