Piotr Bosacki: Films To Watch

Jde o klasické animace vytvořené ze snímků obrazů malovaných kvašovými barvami. Tradiční záležitost. Jednotlivé záběry filmu představují jednotlivá stádia rozvoje malířské struktury. Máme do činění spíše s malířstvím než s filmem. Film je zde totiž pouhou formou, jíž lze malířství prezentovat. Aby bylo možné pojednat o těchto dvou filmech, nebo spíše obrazech, je třeba zmínit teorii unismu, již ve 20. letech 20. století formuloval W. Strzemiński. Władysław Strzemiński je zajímavý tím, že „se nenarodil jako malíř“. Zájem o výtvarné umění se v něm probudil až v dospělosti. Dokázal malířství nahlédnout z „mimoumělecké“ perspektivy jako filozof či antropolog. V souvislosti s tím byl lepší teoretik malířství než praktik. To mu umožnilo vytvořit odvážnou a ve své utopii nespoutanou teorii. Uvažoval o výtvarném díle, jehož rozličné parametry vycházejí jeden z druhého, o díle, jež se jistým způsobem utváří samo. A skutečně – v „tradičním“ obraze na příklad nemá kresba žádnou spojitost s barvou. Strzemiński tedy snil o obraze, v němž by byla kresba organicky závislá na barvě a naopak. Bohužel, v obrazech samotného Strzemińského, jež označoval jako „unistické“, se unifikace kresby s barvou nezdařila.