Petr Písařík / Děkuji za 21

V jejich pojmenování zdůrazňuje dvojité „m“. Naráží tak na známou hudební cenu a inspiraci těchto kreseb v hudbě. „Při příležitostných návštěvách žižkovského ateliéru Petra Písaříka jsem si všiml, že v loňském roce uskutečnil obsáhlý soubor více než dvou stovek kreseb, pronikající jakoby bokem do jeho hlavní tvorby. Ihned mě zaujal svou spontánností a lehkou improvizací, tedy rysy, náležejícími k bezděčnému automatismu, kdy je potlačena vůle, vyloučen rozum a autor se plně oddává proudu přicházejících podnětů, ve kterých nechá projevit svůj přirozený instinkt.“ říká kurátor Karel Srp. Během přípravy výstavy se Petr Písařík neohlížel ani napravo, ani nalevo, nechal se pohltit vlastním tvorbou a ocitl se tak na samém počátku, mimo čas a prostor. Kresby tak přinášejí vzrušené uvolnění a osvobození, důraz na okamžité gesto, vedené jednoduchým rytmem. Uvádějí diváka ke zdrojům představivosti, do oblasti čistého, co nejpřímějšího výrazu. Aby k tomuto výjimečnému stavu Petr Písařík dospěl, musel zvolit techniku nejvhodnější pro tento účel: pohotový sprej. Předtím, než po něm sáhl, si zvolil podobu šablony, opisující aerodynamický tvar oválné malířské palety, již položil doprostřed plochy. Během kreslení se z ní stávají až jakési zárodky života, měnící se v autonomní křivky, jež se vymezují vůči pravoúhlému orámování. Její obrys nemusel být z některých kreseb patrný, někdy se vynořuje, jindy ztrácí, někdy je přiznaný a zjevný, jindy ztlumený a skrytý.