Petr NIKL / Samovolnosti

„Dlouhodobě se pokouším o různé typy automatických kreseb. Snažím se vyhnout úvahám, které by ovlivnily jejich tvarosloví. Častou překážkou se stává samotná ruka se svými návyky a omezeními. Poslední roky zkoumám, jaký má náhodnost vznikajících skvrn smysl a jak důležité je rozdmýchávání vlastní představivosti, když nepoužiji k vedení stopy ruku. Papír jako pijavici, která nekontrolovatelně šíří vylitou skvrnu, jsem poprvé použil před sedmi lety. Nasál jsem v Pekingu vůni tuše a přivezl si balík rýžového papíru. Na rozdíl od vodou hnaných pigmentů po kluzkých površích mě překvapilo organické rozrůstání nalitého inkoustu. Fascinuje mě tvarosloví, které se i při snaze jej ovlivnit stejně rozpustí jinak.