Pavel Preisner. Ježkovy voči

Pavel je pořád v obraze Pro Pavla Preisnera je obraz nutností. Je u něho na prvním místě, se vším, co to vyjadřuje. Životní jistota malíře. Pavel malíř obrazem žije, jeho obrazy jsou osobními metaforami. Podhoubí básníka živí jeho malířskou poetiku v kontrastech, kde bolest je roztomilá, jímavost a něha je nebezpečná až jedovatá. Inspiruje se ve vizuálním světě, pořád na obraz myslí, dotahuje jej. Poté, co opustí jeden cyklus obrazů, má připraven další, ten posouvá jinam. Sám sebe označuje za eklektika.