Pavel Jestřáb: Poryv

Nehmatatelnost a prchavost pohyblivého obrazu, křehkost rýžového papíru a pevnost svařené oceli. I ta je však v posledku nestabilní a reaguje na okolní pohyb. Je tu i kontrast setkání, která netrvají věčně a konstelací, jež musejí zůstat beze změny – jak je umělec našel – jako figury zkamenělé pod pohledem Medúzy. A podobně se doplňuje i první místnost – přístřešek, hájemství kultury, poskytující relativní stabilitu; a místnost druhá – okno do přírody, kde i technické stojany provázané kabely se proměňují na džungly stromů s lijánami.