Orel rozsápe orla Emil Filla, čínské umění a totalitní přízraky

Emil Filla (1882–1953) byl český malíř, sochař a teoretik umění, jehož celoživotní dílo bylo spojeno především s kubismem. Po druhé světové válce se opět zapojil do uměleckého života – v roce 1947 si pronajal prostory na zámku v Peruci, kde až do konce svého života pobýval a tvořil. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 přišel další ze zlomových okamžiků. Filla čelil tlaku, aby se přizpůsobil novým politickým podmínkám. Ostrá kritika jeho tvorby se stupňovala, a to zvláště v letech 1951-1952. Inspiroval se čínským uměním, které sbíral od dvacátých let a jež se stalo jeho únikem od tíživé reality. Fillova pozdní tvorba, především malba krajiny Českého středohoří, představovala jeho skromný protest proti komunistickému umění. Poslední z nich vytvořil v roce 1952, čímž se jeho celoživotní tvorba uzavřela. Díky úsilí jeho ženy Hany, se po jeho smrti část peruckého zámku přeměnila na Pamětní síň Emila Filly.