Ondřej Basjuk: Pozice X

Nejedná se však o hyperrealistický přístup sledující dokonalé zobrazení viděného, jde spíše o zkoumání fascinace fotografickým záznamem reality v minulosti. Basjuk rozšiřuje klasické obrazy jejich expanzí do prostoru a tvoří tak jakési poloobrazy a poloobjekty. O výstavě v Galerii mladých lze uvažovat jako o samostatném díle-obrazu, ve kterém autor současně exponuje sám sebe i diváka. Výstava se tak stává novou ”realitou”, která obklopuje pozorovatele do té míry, že sám tvoří její součást: divák je v instalci doslova exponován v pozici X, jak o dané situaci referuje Bernard Berenson. Díky tomu se pak nastavená scéna blíží inscenované fotografii i performance. Cirkulace a koloběh jednoho termínu, jenž se užívá ve fotografické i výstavní terminologii, se stal podnětem k dadaistické slovní hře v názvu výstavy vycházejícím z nekonečného řetězení slov pozice X, pozice X, pozice X…