Oldřich Tichý – Co je nahoře, je i dole

Jeho cesta k nezaměnitelným rysům výtvarného vyjadřování je svým způsobem cestou zpět. Zpět před školení, zpět k prvotním prožitkům, zpět k prvním uviděním. Před tvorbou Oldřicha Tichého si nutkavě uvědomujeme, že se tu nejedná o pouhé zpodobování předmětů, ale skrze řeč nejobyčejnějších, třeba i odvržených věcí jde o poukazování k tomu, že svět je nositelem tajemství, nebo ještě spíše, že svět a život jsou tajemstvím neseny. Tichého obrazy vznikající ze stále nového přezkoumávání věcí a prostoru našeho pobytu ve světě mluví o potřebě nalezení místa-domova a přinášejí vzrušující setkání s krásou a mocí malby.