Oldřich Smutný - Obrazy

Od počátku své tvorby intenzivně uvažoval o smyslu malování obrazů a o tom, co tato činnost může přinést tvůrci i ostatním lidem – krásu, radost a životní optimismus. Inspirován a uchvácen malebnou krajinou venkova a duchem jižních Čech, lidovým uměním a milovanými labutěmi, vytvořil barevně svěží nadčasová díla řazená do oblasti lyrické abstrakce. Jak uvádí kurátor výstavy David Bartoň, tvorbu Oldřicha Smutného formovaly již zážitky z dětství. Struktura a světlo bílých zdí, které stavěl jeho otec zedník, a lidové výšivky matky. Od začátku padesátých let jeho tvorbu významně ovlivňovala krajina a život v jižních Čechách - hlavně barva rybníků, v nichž se zrcadlila modrá obloha, mraky, venkovská stavení, stromy, keře či labutě. V roce 1962 si na břehu putimského rybníka postavil dům, kde s manželkou Soňou pravidelně pobýval a také maloval. Oldřich Smutný hodně cestoval a měl velký přehled o světovém výtvarném umění. Ale asi nejblíže mu bylo staré čínské malířství pro svou lehkost, a české lidové umění. Smutného obrazy bývají řazeny k lyrické abstrakci. Historik umění Jaromír Zemina uvádí, že je začal malovat dříve, než byl tento termín zaveden. Sám Oldřich své obrazy nepokládal za abstraktní, ale za naprosto konkrétní a reálné vize a zážitky.