O lásce

Herzova tvorba byla doposud veřejnosti skryta, sledovat ji mohlo jen několik málo blízkých. Autor žije více než desetiletí v jakési klauzuře, v izolaci od okolního světa. O tom, co se odehrává v soudobém umění a kultuře obecně, má tedy zprostředkované informace. Přesto jsou jeho práce zcela současné a v širokém spektru výtvarných projevů dneška mají své nezastupitelné místo. Herz sleduje náš každodenní shon z jiné perspektivy, jeho čas plyne jinak, má odlišný rytmus a řád. V souvislosti s jeho tvorbou pak pojmy jako nový či aktuální ztrácejí jakýkoli význam a uvažovat v podobných termínech přestává dávat smysl. Nové také stále častěji neznamená lepší. Prožívaná skutečnost je pro Herze základním inspiračním zdrojem a přítomnost vidí v daleko širší perspektivě. Jeho vnitřní svět je mnohem rozsáhlejší, stále častěji nachází témata i v antické filosofii a umění. Herz nezakrývá své inspirace, naopak se k nim hrdě hlásí. Jsou to výrazné, ale i různorodé osobnosti nejen z oblasti výtvarných umění, ale i z hudby, filmu literatury či filosofie (Brigitte Helmová, Simone de Beauvoir, Jean-Luc Godard, Richard Wagner, Edvard Munch, Amanda Learová, David Lynch a další).