Nataliya Ilchuk Marché

V procesu hledání seberealizace se lidé snaží objevovat způsoby, jak se vyhnout podřízení se autoritám tak, aby si zachovali svobodu, přičemž do hry vstupují hodnoty přesahující snahy o nabývání kapitálu. Takové úsilí, které se ani v průběhu let a širších globálních změn a krizí reálně nevytrácí, vyžaduje určitou míru kreativity. Pracovník*ce v průmyslu je nucen k systematické produkci a je omezován automatismy, které si nevyhnutelně začne uvědomovat v důsledku monotónních činností a závislosti na strojích. Zaměstnanci jako tvůrčí aktéři se ve společnosti neliší od umělců, kteří lavírují mezi pravidly uzákoněnými mocí a hledají rovnováhu mezi životem a prací, která jen zřídka existuje jako vytyčená linie. Jejich životy se často stávají předmětem práce a naopak. Přestože Marché svůj pohled zaměřuje na situaci ukrajinských průmyslových dělníků a dělnic, cestujících za prací do zahraničí, naznačuje také širší důsledky zmiňované situace, které lze pozorovat i v jiných zemích z nichž každá má svá specifika. Ty existující v realitě aktivních nepřátelských konfliktů, i mimo ně.