Na rozcestí: Meziválečná architektura v Japonsku

Výstava je založena na Štěchově vlastním výzkumu v Japonsku a podrobné fotografické dokumentaci ve spojení s grafickým designem a výstavní architekturou jeho kolegů Matěje Činčery a Jana Klosse. Expozice představuje rozmanité příklady meziválečné japonské modernistické rezidenční architektury, jejímž hlavním tématem bylo především prolínání japonských stavebních a kulturních tradic s novými avantgardními podněty přicházejícími z Evropy a USA. Všechny zastoupené domy jsou navzájem velmi odlišnými příklady japonské moderny, v nichž se pomyslný střet i syntéza Východu a Západu zároveň projevují různými způsoby. To vychází z celkového historického vývoje země. Meziválečné období totiž navazuje na předchozí etapu Meidži (1868–1912), kdy císařství zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností. Následovalo období Taišó (1912–1926) a posléze dlouhá éra Šówa císaře Hirohita, který nastoupil do čela státu v roce 1926 a vládl až do roku 1989. Meziválečné období je obecně charakteristické na jedné straně výbušnou imperiální politikou Japonska a na druhé straně celkovou modernizací a počáteční westernizací společnosti i institucí.