Miloš Šejn – Ani labuť ani Lůna

Site specific instalace s názvem Ani labuť ani Lůna je zaměřená na autorův vztah ke konkrétním krajinným místům ve smyslu hlubšího propojení se zemí, včetně jejích kulturních a historických vrstev, a k přírodě obecně. Druhá rovina instalace reflektuje odkaz Karla Hynka Máchy, nejvýznamnějšího básníka českého romantismu. Obě témata citlivě rezonují s monumentální barokní architekturou. Konceptuální umělec Miloš Šejn (* 1947) absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory výtvarná výchova u doc. Zdeňka Sýkory a dějiny umění a estetiku u prof. Petra Wittlicha a doc. Miloše Jůzla. Progresivní směr vyučujících podpořil jeho vlastní zájem o intermediální a performativní tvorbu. Námětově se zaměřuje na aspekty vizuálního vnímání, vztah mezi přírodou a uměním a také na vztah člověka ke krajině. Důležitou součástí jeho umělecké činnosti je tematizace místa jako fyzického a současně spirituálního určení konkrétní části krajiny. V tomto smyslu vstupuje i svou site specific instalací do sekularizovaného kostela Zvěstování Panny Marie. Fascinaci živoucí přírodou prezentuje v obrazech, objektech, instalacích i fotografiích, které specificky propojují krajiny Českého ráje a Českého středohoří. Volba těchto regionů není samoúčelná. Oběma krajinami procházel a ve své tvorbě je reflektoval přední český básník romantismu, Karel Hynek Mácha (1810–1836), k jehož odkazu se Miloš Šejn hlásí. Kromě toho Litoměřicko díky úrodnosti a malebnosti neslo do poloviny 19. století označení Český ráj a až následně byl název přenesen na krajinu středního Pojizeří, podobně bohatou na přírodní i kulturní památky.