Max Švabinský a Rudolf Vejryc – Kozlov

Oba osobitým způsobem přiblížili toto místo, okruh rodiny a přátel i celkovou atmosféru jejich letního sídla. Ačkoli ani jeden z malířů nebyl krajinářem, prostředí, v němž se pohybovali, hrálo pro ně významnou roli a promítalo se do jejich děl. Nezobrazovali krajinu jako ústřední námět, ale v duchu nové citlivosti zachycovali moderní individuum v ní. Prostředí tak symbolicky zrcadlí emoce, vnitřní reflexe a stav duše člověka. Vedle tohoto aspektu výstava prostřednictvím vybraných děl přiblíží i hloubku rodinných pout a mezigenerační setkávání, jejichž centrem Kozlov pro rodinu Vejrychových i Švabinských byl. Soubor více než pěti desítek děl z velkých veřejných, regionálních i soukromých sbírek bude rozdělen na dva autorské protějškové celky, které představí okolní kraj i pestrou společnost, která se na Kozlově scházela.

Výstava se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.