Martin Šárovec / Strange Garden

Tyto stezky propojující autora a jeho dílo jsou však často zrádné, vedoucí do hlubokého močálu, plné omylů a myšlenkových konstruktů, které mají se skutečností pouze pramálo společného. V případě Martina Šárovce je jeho dílo a osobnost spojeno stezkou, která má jeden signifikantní rys, a to nesmírnou vážnost. Vážnost má také jedno slabé místo, může být snadno parodováno a tak shozeno ze svého piedestalu, pokud není opravdové a prožité. Martin Šárovec však svým charakterem a přístupem ke svému dílu tuto možnost vylučuje.

Inspirační zdroje Martina Šárovce
je třeba hledat v Polsku, po matčině straně má jeho rodina polské kořeny. Šárovce hluboce zaujalo polské modernistické hnutí „Młoda Polska“, které mezi léty 1880-1914 bylo výrazným kulturním činitelem na poli nejen polského výtvarného umění, ale i hudby a literatury. „Młoda Polska“ do polského umění uváděla trendy novoromantismu, secese, impresionismu, ale také dekadence a symbolismu. Právě poslední dva jmenované trendy jsou pro Šárovce nejvíce inspirativní. Malíři jako Malczewski, Hoffman a Mehoffer stojí v centru Šárovcově zájmu. Právě Mehofferův obraz z roku 1903 Podivná zahrada (Dźiwny ogród) se stal předlohou pro název této výstavy. Šárovec ostatně tento obraz parafrázuje v portrétu jeho dcery Jasmíny.

(...)

Jan Melena