Martin Janecký – Dreamer

Portrét je jedním ze žánrů, které nás přesvědčují o vlastní nesmrtelnosti. Je však také nástrojem zobecnění. Kdo jsem já, a kdo jsou oni? Jak sobě či jim porozumět? Jak sobě či jim čelit? Čemu se přitom zodpovídat? Koho prosit? Komu kázat? Koho chránit? Martin Janecký, sklář, sochař, tvůrce, s podobnými otázkami pracuje neustále – ptá se a zároveň odpovídá. Akcentuje primární antropologická východiska, apeluje na bazální humanismus, na intelektuální a emocionální citlivost, na empatii. A připomíná přitom velké dějiny skla jako materiálu, který oplývá vlastním symbolickým významem. Portrét, maska, otisk, replika – ty všechny se v jistém momentu stanou oním jedním, subjektem, dílem. Získají svou bytnost, zaujmou naše pozice a dovolí nám na chvíli sebe sama opustit. Získat odstup, nadechnout se, zasnít – a znovu se do života ponořit.