Marta Zechová: Tichý svědek

Tichý svědek V malířské práci Marty Zechové se setkáváme s citlivě uplatňovanými principy reflexe a sebereflexe. Studentka vstupuje do různých prostředí, kam ji zavádí běžný život, zvědavost, potřeba či životní nutnost. Tato „místa“ jsou ji buď blízká a navazuje s nimi symbiotický vztah, nebo problematická a proto ji, jako autorku, z podstaty provokují. Nutí ji se s těmito „místy“ a jejich „vlastnostmi“ nějakým způsobem vyrovnávat po svém. Zpravidla to ale nebývá vztah kritický, nýbrž smířlivý, chápající, hledající, ustalující, uvykací. V Zechové obrazech najdeme postupně např. zobrazení domácího rituálu venkovské zabijačky, prostory přelidněné pražské tržnice, v níž se prodává rozmanitý sortiment, od zemědělských produktů až k oblečení, vše hezky vedle sebe, ale také opuštěné krajinné rámce, zdánlivě prázdné prostory, které se obejdou bez lidí.