Markéta Prokopová – Otevřený příběh

Kresby i grafiky ve své střídmosti odrážejí křehkost a prchavost okamžiku. Při pohledu na ně si můžeme vybavit jedinečná setkání, při nichž si byť jen na zlomek vteřiny uvědomíme, že jednoznačná hmatatelnost fyzické stránky člověka může klamat. Setkání, kdy se pod povrchem druhého člověka zablýskne na zlomek vteřiny něco nedefinovatelného a vzápětí zmizí. Markéta Prokopová rozvíjí myšlenku, že to, co vidíme kolem sebe, je iluze-ačkoliv fyzickou realitu bereme jako samozřejmost. Zůstává na divákovi, zda přijme, že vnímání přítomnosti určitého člověka lze vyjádřit pomocí několika jednoduchých, zdánlivě nesouvisejících čar. Pokud přistoupí na pravidla hry, pozvolna se mu otevřou dveře do "jiného prostoru", kde místo zraku funguje intuice a představivost.