Markéta Hosová: Nežiju ve vzduchoprázdnu

Markéta Hosová (nar. 1992 v Jihlavě) absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Heletíně. Od roku
2012 studuje na pražské Akademii výtvarných umění, nejprve ateliér Grafiky II u prof. Vladimíra Kokolii a od
roku 2014 v ateliéru Malba I u prof. Jiřího Sopka. Na výstavě klauzurních prací, kterou se vždy na konci školního
roku AVU otevírá veřejnosti (červen 2015), na sebe posluchačka upozornila souborem barevně kultivovaných
obrazů s motivy venkovského sídla a retro-zátiší.
„Zajímají mě přeplněné místnosti. Místa, kam známí či anonymní lidé ukládají své věci, které jsou zrovna v určitý
okamžik bez užitku. Líbí se mi přijít do místnosti, která je zaplněná nejrůznějšími věcmi a přemýšlet, co vše se
tam skrývá, přehrabovat se, hledat předměty staré a zapomenuté. Nejvíce jich bývá na půdách, ve stodolách,
ale někdy se dají objevit i doma ve staré skříni. Lidé odloží věc, kterou v tu chvíli nepotřebují, a většinou tam
zůstane už navždy. Je to forma sběratelství, ze které následně vznikají náhodné prostorové kompozice, které se
časem mění. Tím, že přibývají další a další předměty, se prostor naplňuje a dochází tak k dalšímu vývoji daného
místa. Daná kompozice je pro mě odrazovým můstkem, který si následně přizpůsobím intuici, nejprve namaluji
nedotčený prostor a poté se věnuji jednotlivým věcem. Snažím se o jakési oživení starých nepotřebných věcí.
Skládám z nich zátiší nebo je maluji jednotlivě. Vyzdvihuji artefakty, které jsou původně na stejné úrovni jako
ostatní předměty v místnosti. V cizím sběratelství si hledám své vlastní cíle sběratelství. Vrstvením - malováním
předmětů, vytvářím svou vlastní sbírku, která je pro mě znázorněna v přirozeném vyjadřovacím médiu. Následně
se dá pracovat s formou, měřítkem a perspektivou v rámci mého intuitivního uvažování.“ Uvádí k plánované
výstavě autorka.