Mapa a teriér

Přestože referenčním médiem bude zajisté malba, bude mít výstava pravděpodobně intermediální charakter. Smyslem výstavy je vždy tvořit strukturu, síť mezi jednotlivými artefakty. Bez sítí vždy hrozí, že smysl vyklouzne. Tato struktura je odrazem vnitroateliérové diskuze, v níž se pedagogové, kteří nevyhnutelně zastávají autoritativní pozice, mezi sebou přou o hranicích malby, jejich slova jsou následně reflektována a podvracena slovy a činy studentů, ke kterým se vztahují opět pedagogové a k nim zase studenti a tak dále.

Ateliér je kruhem, kde se nedbá profesních hierarchií, v jeho středu jsou si názory a postoje postaveny na roveň a tím podrobovány vzájemné kritice, čímž je zkoušena jejich životaschopnost. Ateliér je tak instrumentem, který má pomoci jeho účastníkům vyhlédnout za obzor profesních tabu, naučeností a obvyklých řešení. Pokud bychom chtěli přiblížit, jak chápeme novost, či inovativnost, nemluvili bychom o přímce, ale spíše o kruhu či o ploše nepravidelného tvaru.
Závěrem bychom se pokusili předběžně a tedy samozřejmě předčasně uvést referenční pojmy a nálepky. Nuže: post-internet, post-moderna, post-post-moderna, alter-moderna, post-konceptualismus, zombie-formalismus, spekulativní realismus, nová abstrakce, neo-avantgarda, nový formalismus. Jen je třeba doplnit, že pojmy a škatulky, ačkoli jsou nevyhnutelné, protože o věcech je nutné hovořit, působí vůči živému umění umrtvující silou. Pojmy stráží hranice, ale dobré umění se jim pod rouškou noci dokáže vyhnout a obejít je. Noc je přítelkyní umění, včetně malby.

Kurátorky: Patricie Fexová, Eva Skopalová