Lyrealismus

Tři autoři různých generací se i přes technické i osobní odlišnosti zabývají tradičními žánry, tedy zátiším a krajinou, v nichž každý po svém pracuje s otázkou současného, post-fotografického realismu a subjektivity paměti. Ta nakonec vede k poetizujícím a lyrickým formám, v nichž se konkrétní objekty převracejí v abstraktní, ideální znaky a jejich konstelace. Obrazy i grafiky Marie Blabolilové (*1948) pracují s prolínáním realistického rukopisu a struktur, které nejen zmnožují a vytvářejí, ale často i jen oživují v nalezených površích úspornou domalbou. Antonín Střížek (*1959) využívá realistickou malbu k mnohovrstevnatým, postmoderně zabarveným komentářům naší zkušenosti. Je to realismus magický a snový, vycházející z obrazové paměti celého 20. století. Tereza Kabůrková (*1980) je sice vystudovanou fotografkou, její díla však reagují spíše na dějiny malby a její civilistní a romantické tradice. Nevyhýbá se prostým předmětům a zátiším ani zdánlivě fádním krajinným výjevům, v nichž hledá skutečnost a její skromný, ale pevný řád. Pavel Vančát, kurátor výstavy