Lumír Čmerda / Nejen dřevěné reliéfy

Být poctivým lokálním patriotem dá někdy práci - jsou na světě místa, kde není čím se chlubit a kde je třeba hodně fantazie, aby mohl být člověk na něco hrdý. Praha, kde krom mnoha jiných žije taky pan Čmerda a já, není ten případ. Kam se podíváme, všude nám nabízí důvody k hrdosti. Praha má svou magii - nechť je mi odpuštěn tenhle nevědecký termín. Určitě by se slovo magie dalo nahradit slovem únosnějším, ale já to nedovedu. Slovo krása je nedostatečné. Krásný je barokní dům na Malé straně, krásná je holka, která v tom domě bydlí, krásný je pohled na Hradčany a krásný je zvuk, který vydává Zpívající fontána před Belvederem, jehož architektura je rovněž krásná. Ale souhrn toho všeho, ta nádherná kompozice, do níž patří všechny věže, historie tohoto města, umělci a vědci, kteří tu žili a žijí, zbytky přírody od Petřína až po skály v Divoké Šárce, všechny romány, jejichž děj se v Praze odehrává, všechny básně, které to město oslavují, vrabci v parku a apoštolové na orloji - to všechno dohromady je jev, disponující magickými silami.