Lucie Svobodová Nejasný předmět touhy

V českém kulturním prostředí je Lucie Svobodová považována za průkopnici umění elektronických médií. Počítač jako výtvarný nástroj začala používat už na konci osmdesátých let. V následujícím desetiletí se střemhlavě vrhla do virtuálních realit a nových světů 3D grafiky. Jakmile jí to umožňovala technologie, prošmejdila každé zákoutí multimediálního prostoru. Rozhlasovými a televizními vlnami se šířil její hudební projekt Aurobora, jinak vydaný v roce 1998 jako jeden z prvních domácích CD-Romů. Tehdy patřila k optimistické generaci, která v nových technologiích, podobně jako například nové hudbě nebo nových drogách, viděla prostředek pozitivní mentální a emoční proměny jedince a společnosti. Mladí lidé hromadně chodili do kina na Šeptej, četli Živel a sjížděli na parties, kde djs ještě věřili v poslání rituálně pozdvihnout lidské vědomí na vyšší úroveň. Jednalo se o krátkou éru synteticko-technologické naděje… Lucie Svobodová je ale dodnes schopná laboratorně experimentovat s přenosem vlastních emocí na lidské buňky.