Lucie Rosická – Laundromat: Program pro jemné zacházení

Prádelna zaujímá liminální prostor, v němž je péče mechanizována, čas přísně organizován a opakování nahrazuje osobní vyjádření. Stává se tak kulisou pro Rosické neúprosně otevřené prezentace vlastní zkušenosti i zranitelné, proměnlivé a hluboce rozporné povahy její životní cesty. Ačkoli autoportrét zůstává klíčovým motivem, v této prezentaci prochází zásadní proměnou. Figura se již neskrývá. Tvář autorky je nyní jasně rozpoznatelná, přímá a neuhýbavá. Tato transformace se v díle odráží linií, která se rozpadá, dochází k nepravidelným poruchám a ztrácí kontinuitu. Nit přestává být nositelkou jistoty a kontroly a stává se záznamem vnitřního stavu — fragmentovaného a přetíženého. Tato repetetivnost, přítomná jak v motivech, tak v samotném procesu, odkazuje k nekončící práci péče a každodennosti, symbolizované právě prostředím prádelny.