LUCIE RAŠKOVOVÁ : TO VÍČKO NEMUSÍTE ODŠROUBOVÁVAT, JE V NĚM DÍRKA

Když jsem před bezmála pětadvaceti lety nastupovala po absolutoriu na pozici asistentky vyučující základy grafických technik a hlubotisk, těšila jsem se na dlouhé diskuze, které se svými studenty povedu nad vznikajícími grafickými listy o finesách grafického řemesla, osamoceném údělu grafika, a představovala si okamžiky společné radosti z hledání a nalézání, které lze zažít jen při společné práci. Postupem času jsem zjistila, jak jsou takové rozhovory vzácné, a z nemnoha studentů, kteří byli naladěni podobně jako já, se stali moji přátelé. Když jsem se pokoušela své mnohaleté pedagogické působení shrnout do jediné nezpochybnitelné věty, jakéhosi profesního kréda, na nic zásadního jsem nepřišla. Na jazyk se mi neustále vkrádala věta To víčko nemusíte odšroubovávat, je v něm dírka, kterou v pedagogickém procesu používám nejčastěji, protože studenti si jí obvykle na uzávěru lahve s ředidlem nepovšimnou. Stala se tedy jaksi „samovolně“ názvem této výstavy. V přeneseném smyslu však také znamená, že nechci pouze představit reprezentativní výňatky ze své dosavadní práce, ale ráda bych ukázala i některé grafické postupy, ke kterým mě dovedla nutnost improvizace, jindy zase náhlé zjištění, že už dlouho cosi naprosto zřejmého přehlížím, nebo „pouhá“ zvědavost, co se stane, když… Radost z práce, znovuobjevování časem pozapomenutých postupů, stejně jako zapojování nových materiálů do starých technik je zábavné a vzrušující. Jestliže se snažím studentům vštípit základní pravidla a technologické postupy disciplíny, musím logicky nejprve sama vyzkoušet, co se přihodí, pokud nástroje, tiskový tlak nebo materiál použiji jinak, než je obvyklé. Potřebuji to ale vědět především z vlastní nutkavé potřeby posouvat hranice pravidel. Pokud se je snažím porušovat, musím je mít nejprve zažitá a teprve potom hledat odpovědi na důsledky jejich nedodržení, vedoucí tu a tam k překvapivým závěrům. A nejen to, vedou také k radosti z dobrodružných objevů, které by nemohly nastat bez úcty a pokory k řemeslu. (LR)